Klučičí záležitost II.

Věci s příběhem, to je teď asi nějak in, jídlo s příběhem, tašky s příběhem, atd., atd.,...

Mám tu taky dvě taštičky s příběhem:))
     Otevřu skříň mé druhé / nebo drahé/ polovičky a vykouknou na mě džíny. Ale né ledajaké, jeho nejmilejší, co na tom, že je už pár let, a slovy pár nemyslím dva, neobleče, protože se do nich nevejde.
(Schovává je co kdyby, ale vím moc dobře, že žádné kdyby nebude, prostě nezhubne).
Je mi jich líto, jsou skoro  úplně nové, tajně si  je odnáším, můžou se hodít. Pohledem zavadím o košile na ramínkách, tahle modrá proužkatá, byla k těm džínám, asi mu už taky nebude, beru i tu. Jé, hele mikyny, no ty už pamatují dost, ale mají slušné zipy,. Přibalím i je. Odnáším vše do své skrýše a už vím co z nich bude.

Myslím, že pro velké kluky, je tahle klasika dobrá.

Vsaďte se, že pod stromečkem nepozná, že to byly jeho nejmilejší. A kdyby je hledal, což se nestane, ale kdyby, tak já si na ně vůůůbec nepamatuji :)).
Tak jsem si splnila dom. úkol, že musím mít taky taštičky s příběhem. Příště už zase šijem.